Novým Zélandem s Indianem
a Jaroslavem Šímou
21.10.2020 - 06.22
Jan Hrubeš
Jaroslav Šíma
Jan Hrubeš
Jaroslav Šíma
Život v jedné stopě umí být rozmanitý a plný fantastických zážitků. Nejsou to jen hodiny v dílně, motokrosové skoky a offroadové výmoly. Je to i kontakt s okolní krajinou a přátelství s dalšími cestovateli nebo příznivci motorek. A tím, kdo na mašině opravdu procestoval svět a najel miliony kilometrů, je sympatický a zapálený jezdec Jaroslav Šíma, který se do povědomí veřejnosti zapsal nejen cestami na legendární Jawě 250 Tempo, ale i najetým jedním a půl milionem kilometrů v jedné stopě.
Jednou z romantických a vysněných cílových destinací cestovatelů je pohádkový Nový Zéland, se zachovalou přírodou národního parku Rotorua, pohodovými lidmi a svébytnými Maory. A právě sem se počátkem letošního roku český cestovatel podíval za řidítky mohutného motocyklu Indian, kterým přijel i za námi do redakce. A to těsně před rouškovým šílenstvím a koronovou krizí.
Jaroslav Šíma: „Nový Zéland byl můj dlouholetý sen, ale přeprava motocyklu bylo to, co tuto cestu problematizovalo a oddalovalo. Nějak jsem to nechtěl podstoupit. Shodou okolností se podařilo českému zastoupení společnosti Indian na mezinárodní konferenci v Americe, domluvit pro mě zapůjčení stroje přímo na Novém Zélandu v Aucklandu. U výhradního dovozce mne čekal šok, když jsem zjistil, že na mne v garáži čeká vysněný Chieftain Elite. To nejnádhernější z nabídky, se stříbrnou metalízou připomínající tisíce rozzářených diamantů."
Během dvou hodin se pro dvouválcovou devatenáctistovku podařilo elektronicky vyřešit všechno papírování a hlavně nezbytné pojištění. Následovalo seznámení s motorkou na prvotřídních komunikacích Aucklandu a blízkého okolí.
„Při nájezdu sedmi tisíc kilometrů jsme při návštěvách pamětihodností zvládli i dost štěrkových offroadových cest. Těch bylo na Zélandu poměrně dost. Možná dvacet, dvacet pět procent. Tam jsem se o krásný stroj bál, ale i naložený motocykl s ničím problém neměl.”
Nádherné výšiny hor, slunce odrážející se v jezerech, průzračné řeky. Tady náš známý cestovatel ocenil sílu všeho zvládajícího motoru a jeho 168 newtonmetrů točivého momentu. „Trojka tam šla málokdy, a to jsme jeli ve dvou”, připomíná Jaroslav Šíma důležitý fakt, že na dalekou cestu vyrazil i se svou paní. Cestou míjeli dřevěné domy s trámovým podloubím, jak někde na divokém západě. I přes lednovou, tedy na Novém Zélandě letní sezónu, nebylo naštěstí mnoho turistů. Nejčastěji je s pozdravem míjely vypůjčené motocykly 650ky BMW.
„Krouťák motocyklu si poradil hravě i s výjezdem na sopku Mount Taranaki. Jen poslední část lávové cesty jsem raději dojel sólo.”
Cestování na jižním ostrově Nového Zélandu bylo jak výlet prstarými druhohorami, připomíná náš cestovatel slavný český film Cesta do pravěku.
„Všude kolem zelené stromy, houští. Není myslitelné zastavit a jít do tak neproniknutelného lesa plného přesliček.”
Lednové teploty stoupaly k 30 až 35 stupňům Celsia, což bylo na jízdu ideální. Osvěžit se dalo u kterékoliv bystřiny nebo říčky, vždy čisté a bez odpadků. Zde by si nikdo z návštěvníků nedovolil odhodit nějaké smetí. Přesto, že cestovatelskou jedničkou je pro Jardu jednoznačně seversky tajemný Island, zapíše se daleký Nový Zéland plným právem do srdce každého motorkáře cestovatele. A cestou úchvatným Novým Zélandem samozřejmě motocyklová pouť Jardy Šímy nekončí. Na jaře otevřel svoji stálou expozici v motocyklovém muzeum v Rabakově s názvem „Motocykly s vůní dálek” a chystá se na jedno z dobrodružství nejnáročnějších - na mezinárodní rally Africa Eco Race.
Audiovizuální obsah a marketing zajišťuje společnost DIGITAL EXPERIENCE, content provider televizních stanic Nova Sport a Televize Seznam.